Výstava obrazů akademické malířky Gordany Stanić
Narozena se v Sarajevu, Bosně a Hercegovině. V současně době žije v Kanadě, v Calgary, kde už vice než deset let pracuje jako pedagog.
Malířství se věnovala celý svůj život, ale výchova tří děti a nový začátek života v cizí zemi jí braly dost sil a malba musela ustoupit. Dnes, když jsou děti už dospělé a osud jí dopřává víc klidu v daleké Kanadě, vrací své opravdové lásce – malbě čim dál víc. Své dílo vystavuje především v nové domovině, ale letos máme štěstí vidět ho i v Evropě.
Gordana Stanić inspiraci nahází především ve svém rodném kraji. Barevnost, milé a teplé barvy, kámen, přírodu, města a městečka, všechno o čem sní ve vzdálené zemi, která se stala jejím novým domovem. Moc ráda hledá podobu svých dvou vlastí, přenáší ji do malířského plátna a své emoce tak sdílí s ostatními. Asi proto z jejích obrazů čiší nadšení, vůně, dokonce i hudba prostředí, ve kterém se narodila a nese ho v srdci. Ta nevyčerpatelná inspirace je vetknuta do jejích obrazů. Mnohé z nich pojmenovala jmény oblíbených národních písní. Jak sama říká, občas sedí obklopená obrazy a poslouchá šepot listů, ve kterém rozeznává hlas babičky, která ji svým vyprávěním vsadila lásku k lidem, rodnému kraji a předala jí pocit věčného spokoje a radosti.
Moc ráda se vrací do rodných končin, kde znovu čerpá energii a inspiraci, aby je odnesla do dlouhé kanadské zimy. Cítí, že nikdy opravdu ani neodešla, že je znovu „ta malá umělcova dcera“ – její táta byl známý truhlář a bohém, že je znovu to hraněné, bezstarostné a milované dítě. Často se dívá na svět okny staré pevnosti a z bezpečí, přimhouřenýma očima hledá obraz, který jednou namaluje.
Věří, že umění a malířství zvlášť jsou útočiště pro její barevné sny. Prezentuje je s velkým respektem a snaží se toto naučit i své žáky a navštěvníky malířských kurzů, které v Kanadě pořádá.
Gordana Stanić je jednou z bosenskohercegovských umělkyň, které svým dílem a působením tvoří a udržují co nejlepší obraz končin, z kterých pohází.
