Bol koja pjeva i radost koja boli

Večer sevdalinky

8.března 2023, Lastavica - Praha

​

Veče posvećeno sevdalinki, melosu koji spada u duhovno blago Balkana a posebno Bosne i Hercegovine. 

Za prvu pisanu zbirku sevdalinki, zajedno sa notnim zapisem je zaslužan Čeh, Ludvik Kuba. Putujući Balkanom kao slikar, uočio je bogatstvo ne samo prirode i pejzaža, nego i jezika i izraza a naročito u oblasti muzike pa je ponesen oduševljenjem, počeo putovati za sevdalinkom. Kasnije su o nastanku i duhu ove vrste muzičkog izraza napisane brojne knjige. Medju njima se posebno ističe velika monografija Esada Bajtala – Sevdalinka, alhemija duše. 

Bajtalov pristup razmatranju sevdalinke sadrži sve aspekte njenog nastajanja i opstajanja tokom stotina godina. I danas je sevdalinka muzički žanr i izraz koji najsuptilnije oslikava ljudske sudbine, emotivna raspoloženja i odnos medju ljudima. Sevdalinku susrećemo ne samo u izvornom obliku, ali i u džez obradi, rokovom žanru, u modernim muzičkim formama. Ona uvijek dopire u svijest i duboke emocije publike.

Pričom o sevdalinki smo u prostorijama Udruženja gradjana iz Jugoslavije, u Lastavici, obilježili 8.mart – Medjunarodni dan žena. 

Ovo prijatno veče su pored Esada Bajtala obogatili Boro Prelić sa gitarom i glumac Hasan Zahirović koji je čitao poeziju – tekstove poznatih sevdalinki.

 

 

 

Sevdalinka

Slovo sevdah pochází z arabštiny, z níž se prostřednictvím turečtiny dostalo do srbochorvatského jazykového prostoru, kde získalo významy „touha“, „milostné vzplanutí“ či „milostná strast“. Kořeny sevdalinek sahají do doby, kdy si Osmané podrobili středověkou Bosnu čimž podmínil posun životního stylu obyvatel bosenských měst směrem k jisté intimitě. Domy v mahalách byly rozdělené na ženskou část – haremluk – a mužskou část – selamluk, kromě toho byly tyto domy ohrazeny vysokými zdmi, takže ženy zůstávaly skryty mužským pohledům. Tím byla vytvořena patřičná atmosféra pro vznik sevdalinek, která z nich čiší dodnes.

Autoři sevdalinek jsou neznámí, takže sevdalinku chápeme jako lidový hudební útvar, jehož motivy se ale v druhé polovině 20. století využívaly ve zvláštním hudebním žánru nazývaném nově komponovaná lidová hudba, který spojoval motivy snad všech balkánských národů a oblastí.

Text sevdalinky se zpravidla týká zamilovávání se, nešťastné lásce, ale nezřídka opěvuje přírodní krásy, historické postavy či události. Po jazykové stránce se sevdalinka vyznačuje častým užíváním turcismů.