Národnostní menšiny v republice Srbské

Beseda

Březen 2018, Praha - Národní knihovna

​

​

V Národní knihovně ČR proběhla beseda na téma Národnostní menšiny v Republice Srbské inspirovaná monografii : Církevní stavby národnostních menšin v Republice Srbské. Besedě byli přítomný autoři: prof.dr Ljubiša Preradović, doc. dr Milijana Okilj, mr Gordana Preradović, předseda Spolku národnostních menšin v RS, spolku Česká beseda z Prnjavoru a italské národní menšiny. V té příležitosti pořadatelka PhD Zvjezdana Marković vysvětlila proč mluvit na toto téma.

V dnešní době, na začátku 21. století, jedna z velmi aktuálních otázek je stěhovaní národů a v souvislosti s tím, následně i otázka národnostních menšin.

I v dávné minulosti se lidé stěhovali z různých důvodů. Někdy to bylo za lepším životem, někdy zase byli utlačováni a různými formami omezováni, jinde šlo o organizované migrace a podobně. Když mluvíme o migraci, která skrz století měnila profil obyvatelstva na Balkáně, najdeme tam spoustu zajímavostí.

Těžko říct který z evropských národů tam nezanechal své stopy. Ale nás dnes zajímají novodobější migrace, které se stávaly koncem 19. a začátkem 20. století.

Není divu, že na toto téma mluvíme dnes a tady v Praze, právě proto, že velký počet Čechů zůstal a zanechal svou kulturu v jižních zemích. Čechoslováci se do našich krajů začínají stěhovat ještě v 18. století a dle některých pramenů i dříve. Jak tvrdí autoři ve starších spisech, do Bačky se například začali stěhovat už v 16. století. Kolonisté přiházeli do už existujících osad, s sebou přinášeli vlastní kulturu, zvyky, morální a jiné hodnoty, kuchyni, náboženství. Občas právě překážky v praktikování a vyznávaní svého náboženství byly důvodem stěhovaní. Příklad – stěhovaní Slováků evangelíků a i katolíků do srbských vesnic začátkem 18. století (uvádí to ve svých spisech autor Kutlík)

 Ale ve starých spisech a vůbec v literatuře, která se týká tohoto tématu, se velmi málo píše o osadách cizinců a přistěhovalců do Bosny a Hercegoviny. O tom něco více víme teprve po anexi v roce 1878, kdy začala kolonizace Čechů do města Prnjavor a Derventa. Šlo o Čechy z jihovýchodních a jižních Čech a vystěhovalce z Ruska, na které císařská vláda dělala nátlak, aby přistoupili na pravoslaví.

 Když psal o československé větvě v Jugoslávii, v roce 1930. Dr Jan Auerhan řekl:

“Kdykoli zlomek některého národa usadí se v zemi cizí, působí na něj dlouhá řada vlivů nové jeho vlasti. Jeho národní charakter se částečně mění a přizpůsobuje okolí. Vytvořuje se tu do jisté míry nový národní typ. Naproti tomu zase on snaží se nejen zachovati si své odlišné vlastnosti, ale i sám na své nové okolí působiti.

Sledovati vzájemné působení těchto různých vlivů je vděčným úkolem řady vědních oborů.”