Akademický malíř Predrag Pedja Djaković narodil se v roce 1964 v jugoslavské Derventě. Po ukončení středoškolských studii v Bělehradě, přijel do Prahy, aby studoval malířství na Akademii výtvarných umění v ateliéru Jiřiho Sopka a Václav Pospíšila.

Jeho vztah k české zemi vyvíjel se pod vlivem dědečka, který měl úzké vztahy k sokolském hnutí. Přesto, že si tatínek přál aby syn studoval farmacii, maminka měla pochopení pro jeho umělecké sklony a v tom ho podporovala. Ne jenom malířství, ale také hudba, zvláště jazz byly vždy neodmyslitelnou součástí života Pedji Djakoviće.

Také proto mu vychovalo české prostředí v kterém je cítit úctu a lásku k umění.

Djaković miloval Kupku, Kubištu, Filu…četl Hrabala, Kunderu, Kafku a to všechno mu umožnilo líp pochopit prostředí v kterém se jako umělec vyvíjel a tvořil.

Vždy se zajímal o minulost a pravě tak vznikly cykly Zánik Hazaru – kmenu opředeného mýty, Modrá hrobka, Tragedie jako osud a láska jako způsob života. Slovanská legenda, Pražské jaro, v kterých přemýšlí o odkazu dávných předků, určitém cyklickém opakování pověstných události.

Magický rytmus jazzu ovlivnil jeho další cykly figurální tvorby jako je Spříznění volbou…v kterém se mu daří často i s několika málo základních barev a spoustou nuancí silně vyjádřit nejzákladnější lidsky city.

Jeho tvorba je rozsáhlá a dílo impresivní.

Vystavoval v mnoha světových galeriich a prezentoval své dílo na více než dvaceti výstav. Mimo České republiky jeho díla shlédlo publikum v Německu, Ex Jugoslávii, Holandsku, USA.

Díla Pedji Djakoviće našly své místo v více než třiceti sbírek soukromých sběratelů.

Také mu patří víc významných malířských cen.

Zvjezdana Marković

Odkaz