Promoce básnické sbírky Stevana Tontiće „Sarajevský rukopis a jíné básně“
Kavárna poetika v restauraci Hybernia, Praha
„Než se vymkneš společnosti, než najdeš pero, papír a samotu, než opětně poznáš duši dnem porišenou, než se namáhavě rozpomeneš na proud, který se dotekl tvé duše a odnesl tě do samoty, zatim již, neštástný básníku, dávno zmizelo citové rozpoložení, pro než jsi se vrátil. A zůstané smutek. Tichá zamyšlenost něčeho navždy minulého."
K přiležitosti pořádaní souboru aktivit s cílem představit básnika Stevana Tontiće českému čtenařskému publiku:
– prosinec 2004 – verše pro přátele v restauraci „Gitanes“;
– jaro 2005 – přednáška studentům slavistiky na Filozovické fakultě v Praze „Současná BiH proza“;
– basnicky večer pro brněnské publikum;
– promoce sbírky „Sarajevsky rukopis a jíné basně“, podzim 2006;
Stevan Tontić
Basník Stevan Tontić narozen v Bosně a Hercegovině v roce 1946, českému publiku se představil vyběrem poezie ve sbírce „Sarajevský rukopis a jiné básně“. Výběr básní a překlad do českého jazyka připlavili Dr. Ladislav Soldan a Dr. Ivan Dorovský a sbirka vyšla v nakladatelství SPJS. V roce 2006 Básnik Stevan Tontić byl hostem Kavarny poetika, která pořádala promoci knihy.
Básnik Stevan Tontić svou poezií vydal v desitkách básnických sbírek a je překládán do několika jazyků, nejvíc do němčiny a polštiny.
Vystudoval Filozofickou fakultu v Sarajevě a pracoval jako redaktor v několika časopisů. Dlouhá léta byl redaktorem jednoho z nejúspěšnějších nakladatelství bývalé Jugoslavie – Svjetlost Sarajevo. Jako editor s hlubokými literárněhistorickými znalostmi se Tontić představil na počátku devadesatých let 20. století výběrem „Novije pjeništvo Bosne I Hercegovine“ a obsahlou antologií „Moderno srbsko pjesništvo“.
Je nositelem několika prestižních básnických ocenění a nejvýznamnejšího ocenění města Sarajeva.
V roce 1992, když v jeho zemi vypukla občanská válka, stává se jedním z nežadoucích občanů města. Sarajevo, ve kterém předtím prožil 26 let života, opouští až po roce války, což značně poznamenalo jeho poezii výraznou jazykovou expresivitou, dynamikou a občas chaotickou vystavbou veršů.
Azyl našel v Berlině, kde intenzivně psal a vydával v srbštině a němčině. Jeho sbírka „Blagoslov izgnanstva“, vydana v obou jazycích, samozřejmě má ironický titul.
Jeho verše nemohou zůstat bez povšimnutí, o čem mluví početná basnická uznání, kterých se mu neustále dostává.
Stevan Tontić patří do generace nejuznávanějších básníků z Bosny a Hercegoviny.
Zvjezdana Marković
