25 let
Slavnostní akademie v příležitosti připomenutí jubilea Čtvrt století v České republice
Listopad 2017, Praha - Novoměstská radnice
Několik slov z akademie:
„Život je cesta od hnízda k hvězdam, osudem lemovaná. Nikdo z nás neví kam cesta vede. Kráčíme lehko a často lehkomyslně, s myšlenkou, že bude jenom dobře a možná ještě líp.
Při tom se stává, že nás zaskočí úplně nečekané události, které zasáhnou do života a z nich se dostáváme těžko, i když někdy moc silnější a moudřejší, a někdy zas – právě jak v písni, kterou jsme poslechli, zatočený smutkem a touhou za dalekým nám domovem, protože nás osud zavál daleko do cizích zemí.
Na křídle větrů posíláme slzy a touhu, ale ne stejného obsahu jak to dělali Židé v Babylonském otroctví.
Mi nejsme otroci. Mi, občané z jihu žijeme tady svobodně a cítíme se být rovnocenný
v české společnosti. Protože, bez lidí dobré vůle, život by byl nebezpečné dobrodružství.
Proto dnes večer pro naše české přátele, pro naše děti a nás samotné, budeme zpívat, tancovat a bavit se jak to, navzdor všemu co nás potkalo, děláme už 25 let za života v České republice.
Když psal o československé větvě v Jugoslávii, v roce 1930. Dr Jan Auerhan řekl:
“Kdykoli zlomek některého národa usadí se v zemi cizí, působí na něj dlouhá řada vlivů nové jeho vlasti. Jeho národní charakter se částečně mění a přizpůsobuje okolí. Vytvořuje se tu do jisté míry nový národní typ. Naproti tomu zase on snaží se nejen zachovati si své odlišné vlastnosti, ale i sám na své nové okolí působiti.
Sledovat vzájemné působení těchto různých vlivů je vděčným úkolem řady vědních oborů.”
Vedena touto myšlenkou, říkám si: at’ sledují a zkoumají jak se tady na půdě České republice už pomalu rýsuje nový nerodný typ Čehoslavců nebo jinak: Čehoslovena.
Dnes večer si přejeme zábavnou cestou, udělat průřez společnosti jižních slovanů, kteří tady klidně žiji déle než čtvrt století, a připomenout kulturu, vino, kuchyň, hudbu kterou žarlivě střežíme.
Všem přeji dobrou náladu a hezký zážitek. „
